Doprava zdarma při objednávce nad 5000 Kč!

Co způsobuje pomerančovou kůru na nastříkaném laku?

Nastříkaný díl vypadá zblízka jako povrch pomeranče — nesouvislé vrcholky a důlky místo zrcadlového lesku. Není to vada laku ani „špatná barva", ale téměř vždy důsledek toho, že se kapky na povrchu nestihly rozlít do jedné hladiny. Dobrá zpráva je, že příčin je jen pár a dají se postupně vyloučit během jednoho odpoledne.

Co přesně je pomerančová kůra a proč vzniká?

Stříkací pistole rozprašuje lak na kapky. Ty dopadnou na povrch, spojí se a díky povrchovému napětí se vyrovnají do rovné vrstvy. Pomerančová kůra znamená, že lak ztuhl dřív, než se kapky rozlily — buď byly příliš velké, nebo příliš suché, nebo jim chyběl čas.

Proto se chyba objevuje i u lidí s dobrou technikou. Stačí, aby se část ředidla odpařila ještě ve vzduchu mezi tryskou a dílem, a na povrch dopadne polotuhá kapka, která už nemá jak splynout. Rozdíl mezi zrcadlem a kůrou je často 5 cm vzdálenosti nebo 5 % ředidla.

Podobně vypadající chybou je i suchý nástřik — matný, drsný povrch, který nejde vyleštit. Kůra se vyleštit dá, suchý nástřik ne, protože tam kapky vůbec nesmáčely podklad.

 

Jaký tlak vzduchu potřebuje stříkací pistole?

Nízký tlak je nejčastější důvod hrubé atomizace. U HVLP pistolí se tlak měří na vstupu pistole a při stisknuté spoušti, nikoliv na manometru kompresoru — v 10metrové hadici ztratíte orientačně 0,5–1 bar, a to právě ve chvíli, kdy vzduch reálně proudí.

Typická chyba: manometr na kompresoru ukazuje 6 barů, ale pistole dostává 1,2 baru, protože je za ní úzká rychlospojka a filtr. Výsledkem jsou velké kapky a kůra rovnoměrně po celé ploše. Regulátor přímo na rukojeti, jaký má například stříkací pistole HVLP s 600 ml nádobkou, je tu praktický — nastavíte tlak tam, kde skutečně pracuje.

U bezvzduchových (airless) pistolí je logika obrácená: tlak vytváří čerpadlo, tryska jen tvaruje vějíř. Pokud je tlak pod prahem pro danou trysku, vějíř má po stranách „ocasy" a nástřik je hrubý. Vysoký tlak zase způsobí nadměrný přestřik a suchý nástřik — je třeba najít nejnižší tlak, při kterém je vějíř ještě rovnoměrný.

[[FAKT: HVLP znamená „high volume, low pressure" — na trysce pracuje tlak orientačně do 0,7 baru, což je důvod, proč tyto pistole přenesou na povrch až kolem 65 % materiálu, zatímco staré vysokotlaké typy jen zhruba třetinu. Zbytek skončí ve vzduchu a na vaší kombinéze.]

Jak správně nastavit průtok a vějíř?

Nastavení má své pořadí a to pořadí nelze obejít. Pokud začnete průtokem a až potom nastavíte tlak, celé nastavení se rozpadne.

  1. Nejprve tlak vzduchu při stisknuté spoušti, podle doporučení k pistoli a použitému materiálu.
  2. Potom šířka vějíře — při lakování plochy obvykle naplno, abyste překrývali široké pásy; na hrany a malé díly vějíř zužte.
  3. Nakonec průtok materiálu. Jehlu úplně zavřete a otevírejte po půl otáčce, dokud není zkušební nástřik mokře lesklý bez stékání.
  4. Zkoušku dělejte na papíře nebo starém plechu postaveném svisle, ne na dílu. Svislá plocha okamžitě prozradí, jestli máte příliš velký průtok.

Test vějíře je jednoduchý: jeden krátký nástřik na papír ze správné vzdálenosti. Kapky mají být hustě vedle sebe, střed vějíře nemá být výrazně mokřejší než okraje. Pokud má vějíř tvar „mašle" — hustý na koncích a hubený uprostřed — je tlak vzduchu vůči průtoku příliš vysoký.

 

 

Jakou vzdálenost a rychlost ruky držet?

Vzdálenost je nejpodceňovanější parametr. U HVLP se pracuje orientačně 15–20 cm od povrchu, u airless zhruba 30 cm. Každý centimetr navíc znamená více času, během kterého se z kapky odpařuje ředidlo.

Pistoli držte kolmo k povrchu a veďte ji rovnoběžně — ne obloukem ze zápěstí. Při oblouku jsou okraje pásu stříkané z 30 cm místo 18 cm a přesně tam vznikne kůra, zatímco střed je v pořádku. Pokud vidíte kůru jen na okrajích pásů, příčina je v pohybu ruky, ne v pistoli.

Pásy překrývejte přibližně o polovinu šířky vějíře. Rychlost ruky má být taková, aby povrch zůstal za pistolí lesklý a mokrý; pokud se lesk ztrácí do dvou sekund, jedete rychle nebo máte málo materiálu.

Kdy může za chybu ředění, teplota a ředidlo?

Viskozita rozhoduje o tom, jestli se kapka vůbec dokáže rozlít. Hustý lak vytvoří při stejném tlaku větší kapky — a větší kapky potřebují víc času na splynutí.

Stejně důležitá je teplota. Při lakování pod 15 °C lak tuhne pomalu, ale špatně se rozprašuje; nad 28 °C se ředidlo odpaří ještě ve vzduchu. Ideál je orientačně 18–23 °C a stabilní teplota dílu i materiálu — studený plech vytažený z nevytopené garáže do teplé místnosti je klasická příčina kůry, i když je nastavení pistole perfektní.

U syntetických a akrylátových materiálů pomáhá volba pomalejšího ředidla na teplé dny. Rychlé ředidlo v létě = kůra, pomalé ředidlo v chladné dílně = stékání a dlouhé schnutí.

[[TIP: Pokud lakujete v teple a kůra se vrací i po správném nastavení, zkuste poslední krycí vrstvu nanést o několik centimetrů blíž a s mírně větším překrytím pásů. Vrstva zůstane déle mokrá a rozlije se sama — je to levnější řešení než dokupovat pomalé ředidlo.]

Jak poznat opotřebenou trysku?

Tryska je spotřební díl. Jak se vnitřní otvor opotřebuje, vějíř se zužuje a střed je hustší — a když to lakýrník kompenzuje tlakem, dostane suchý nástřik. U airless trysek je znakem opotřebení to, že vějíř je citelně užší než na začátku a jeho okraje jsou nepravidelné.

Zdrojem problému bývá i banální nečistota: zaschlý lak v prstenci vzduchové hlavy stočí vějíř do strany a vytvoří jednostranně hrubý nástřik. Nikdy nečistěte otvory drátem ani sponkou — poškrábaný okraj otvoru pistoli trvale znehodnotí. Používejte štětinku a ředidlo.

Vhodná velikost trysky má také svou logiku: tenké laky a plniče 1,3–1,4 mm, hustší barvy a základy 1,7–1,8 mm. Snaha nastříkat hustou barvu tryskou 1,3 mm vede přímo ke kůře, protože se materiál nedokáže rozprášit.

Jak chybu vyloučit krok za krokem?

Projev Nejpravděpodobnější příčina Co udělat
Kůra rovnoměrně po celé ploše Nízký tlak nebo hustý materiál Změřit tlak při stisknuté spoušti, upravit ředění
Kůra jen na okrajích pásů Pohyb ruky obloukem Vést pistoli rovnoběžně, překrytí 50 %
Matný, drsný povrch bez lesku Suchý nástřik — velká vzdálenost nebo teplo Přiblížit se, pomalejší ředidlo
Vějíř ve tvaru mašle Vysoký tlak vůči průtoku Snížit tlak nebo pootevřít jehlu
Vějíř užší než původně Opotřebená tryska Vyměnit trysku, zkontrolovat jehlu
Nástřik stočený do strany Zanesená vzduchová hlava Vyčistit ředidlem a štětinkou

Diagnostiku dělejte vždy jen s jednou změnou najednou na zkušebním plechu. Pokud změníte tlak, ředění a vzdálenost současně, nedozvíte se nic — jen budete mít tři nastavení, o kterých nevíte, které fungovalo.

Co si při stříkání nesmíte odpustit?

Lakování je práce s tlakem a s rozpouštědly ve vzduchu. Rizika jsou reálná i v domácí garáži.

  1. Respirátor s filtrem na organické výpary, ne protiprachová rouška. Rozpouštědla a zejména tvrdidla dvousložkových laků procházejí textilem bez problémů.
  2. Airless pistolí nikdy nemiřte na část těla. Tlak 3600 PSI (orientačně 250 barů) prostřelí kůži a vstříkne barvu do tkáně — je to úraz, který se řeší na chirurgii, i když vpichová ranka vypadá zanedbatelně. Při každém přerušení práce použijte bezpečnostní pojistku spouště.
  3. Před rozebíráním pistole a čištěním trysky uvolněte tlak v celém systému, nejen vypněte čerpadlo nebo kompresor.
  4. Větrání a žádný otevřený zdroj vznícení. Výpary ředidel jsou těžší než vzduch, hromadí se u podlahy a jsou zápalné — plynový ohřívač v dílně je při stříkání vyloučený.
  5. Ochranné brýle a rukavice odolné rozpouštědlům. Přestřik se vrací z povrchu do prostoru, i když to na první pohled nevidíte.

[[RADA: Pokud lakujete jednou za rok a nemáte odsávanou kabinu, nastříkejte díl venku za bezvětří a při teplotě nad 15 °C, ne v uzavřené garáži. Prach ze vzduchu se dá vyleštit, ale koncentrace výparů v malé místnosti bez odsávání je nebezpečná i po skončení práce.]

Dá se pomerančová kůra ještě opravit?

U vrchního lesklého laku ano, pokud je vrstva dostatečně silná. Postup je broušení za mokra jemným papírem (orientačně 1500 → 2000 → 3000), poté brusná pasta a leštění. Kůra se odstraňuje tím, že zbrousíte vrcholky a vyrovnáte hladinu — proto potřebujete materiál na obroušení.

Pokud je kůra v základu nebo plniči, brousí se jednoduše do roviny a stříká se znovu. Nejhorší varianta je kůra v metalíze pod lakem — tam se brousit nedá bez poškození efektu a díl je nutné přestříkat.

Co z toho vyplývá pro výběr pistole?

Na lak a jemné povrchové úpravy je HVLP pistole se sadou trysek jasná volba — vyměnitelné velikosti 1,3 až 1,8 mm pokryjí plnič, základ i vrchní lak a regulátor na rukojeti vám umožní ladit tlak během práce. Sada tří pistolí se hodí, když nechcete mezi vrstvami mýt jednu a tutéž.

Na fasády, ploty, stěny a stropy je naopak airless technika rychlejší — jednoduše proto, že nanese mnohem víc materiálu za minutu. Na leštěný lak je ale příliš hrubá. Přehled možností podle použití najdete v kategorii stříkací pistole na barvy, přičemž rozdíl v ceně mezi jednoduchou airless pistolí a kompletním elektrickým setem je přibližně 750 až 6 500 Kč.

A ještě jedna věc, kterou si většina začátečníků uvědomí až po druhém zkaženém dílu: pistole za 2 250 Kč nastavená správně vytvoří lepší povrch než pistole za 10 000 Kč nastavená naslepo.

[[FAKT: Povrchové napětí laku má na rozlití kapek stejný vliv jako tlak v pistoli — a právě proto výrobci přidávají do laků takzvané rozlivové přísady. Bez nich by ani ideálně nastavená stříkací pistole nedokázala vytvořit zcela hladký film; kapky by sice dopadly těsně vedle sebe, ale zůstaly by jako drobné kopečky.]